Mezi regiony, kde v posledních letech divoká prasata škodila ve větší míře, patří Mníšek a Dobříš, kde se zvěř z okolních lesů občas vydala i do města mezi lidi.


V současné době situaci hodnotí myslivci jako klidnou. „Plodiny jsou momentálně sklizené, ale škody byly. Přesto divočáci nijak šíleně přemnožení nejsou. Dohodli jsme se s majiteli pozemků a úrodu jsme hlídali, abychom předešli škodám. A podařilo se to. Nejvíc postižené bývají louky a pole pod Svatým Janem pod Skalou,“ hodnotí Jaroslava Nešvarová z Mysliveckého sdružení Svatý Jan pod Skalou.


Situace už není tak žhavá jako například loni ani podle místostarostky Mníšku pod Brdy Daniely Páterové. 


„V létě se všude pohybuje spousta lidí a divoká prasata se stáhla do lesů a kolem to už není tak poničené,“ říká místostarostka města, kde loni na jaře byly na louce Pivovárka povolené odstřely divočáků kvůli vysokým škodám na majetku a také kvůli pohybu černé zvěře v centru města. „Podařilo se tehdy odstřelit dva kusy, ale nemyslím, že by to mělo vliv na úbytek zvěře ze zmíněné lokality. Spíš je to větším pohybem lidí v tomto místě,“ domnívá se Daniela Páterová. 

Přemnožená černá zvěř.
Podle Michala Pernici, který může hovořit za honitbu Lesů Zbiroh, za letošní větší výskyt divokých prasat může loňské vysemenění buků a dubů. „Zatím jsme ale nezaznamenali zvýšený počet stížností na škody způsobené rytím prasat. Na lesních porostech nám divočáci škody nepůsobí, maximálně poškozením oplocenek, ale to jen v minimální míře a díky tomu, že v Dobříši využíváme dřevěné oplocení lesních porostů. Odlovuje se standardně individuálními lovy, naháňky budou až v listopadu či prosinci. Řešení ke kančí krizi v současné době hledají včetně ministerstva zemědělství skoro všichni,“ reaguje Michal Pernica.


Nabídka potravy a zemědělské hospodaření. To je podle myslivců zásadní problém častého vycházení divočáků z jejich přirozeného prostředí. „Dnešní plodiny tomu nahrávají, že stavy černé zvěře neodpovídají potřebě v přírodě. Jsou oblasti, kde se prasata nevyskytují, záleží na místní nabídce potravy. A když je někde blízko plodina, která jim chutná, nezastaví je ani drátěný plot. Na Berounsku máme letos obavy, protože nám buky a duby nezarodily, takže bude pro prasata v lesích méně přirozené potravy a půjdou za ní na pole,“ říká místopředseda mysliveckého spolku v Berouně Václav Dlouhý.


Myslivci se domnívají, že množení prasat prospívá i v hospodaření farmářů, kteří obdělávají pole u lesů. Ti v současné době nepěstují nic jiného než řepku a kukuřici, které se dají dobře zpeněžit. Jejich pole sousedí s lesy a prasata tak chodí přímo z lesa do kukuřice, kde je nemožné ji zastřelit. V Německu nechávají farmáři podél lesa pruh, na kterém pěstují obilí. Po jeho sklizni se pak dají na vzniklém prostoru prasata odlovit. V Příbrami myslivci za poslední myslivecký rok odlovili 3252 divokých prasat, v Berouně 2200.