Pro samotné ocenění za dárcovství určitě krev nedarujete. Jak dlouho už chodíte na odběry?
Od devatenácti let a je mi dvaatřicet. Takže třináct let. Dovedl mě k tomu otec, už má nějakých 120 odběrů.
Někdo třeba o dárcovství uvažuje, ale nemůže se rozhoupat. Co pro to musí udělat? Poradíte?
Dojít si na „transfůzku", zeptat se tam, nejlepší je vyrazit s kamarádem. Sám jsem tam dovedl asi pět lidí, ale dva z nich odpadli.
Bál jste se jehly jako dítě?
Trochu jo, ale potom je to o zvyku. První štípnutí a je to v pohodě.
Kolik času vám odběry zaberou?
Po příchodu se zaregistruju, dostanu číslo, potom jdu dát malou ampulku krve na rozbor. Pak si člověk dá něco malého k jídlu a vyčká jako u lékaře na měření tlaku. Potom už se čeká na samotný odběr.
Potom vás „vysají" a čekáte zas?
Posadíte se, dostaneme kafe, poukázku na padesát korun, tatranku a asi po patnácti minutách, když je nám dobře, odcházíme.
Setkal jste se ve svém okolí s někým, kdo by krev od dárců potřeboval?
Zatím ne.
Po odběru v práci normálně fungujete? Prozradíte mi vaši profesi?
Při odběrech je ze zákona den volna. Pracuji jako seřizovač vstřikovacích nástrojů.
Takže kolikátou máte plaketu?
První zlatou. Ty ostatní jsem dostával různě v mezidobí.
Jak slavnostní předávání plaket prožíváte?
Za chvíli jdu na odpolední směnu, kam kvůli obřadu dorazím o něco později.
Nepřehlédněte:
Bytová družstva se ocitla v pasti. Neplatiče již nemohou vyhoditV dětství jsem se jehly trochu bál, ale jde o zvyk, říká dárce krve Pavel Vlk
Příbram /ROZHOVOR/ – Mezi stovkou lidí, kteří se mohou pochlubit dlouholetým dárcovstvím krve, za což převzali v úterý na příbramském Zámečku stříbrné (dvacet odběrů) a zlaté (čtyřicet odběrů) Jánského plakety, byl i Pavel Vlk z Vysoké Pece v Bohutíně. Dostal první zlatou. Po slavnostním obřadu poskytl Příbramskému deníku rozhovor.
Slavnostní předávání Jánského plaket dárcům krve z Příbramska. Dárce Pavel Vlk.
|
Foto: Markéta Jankovská