Vláhový deficit nepříznivě ovlivňuje vitalitu stromů, lesní porosty jsou náchylnější k chřadnutí nebo se hůře brání škůdcům. Nicméně závažné zdravotní ohrožení lesa nikde není registrováno. Největším ohrožením jsou tak v tuto chvíli opravdu jeho návštěvníci.

„V posledních letech šlo o desítky mimořádných událostí v důsledku rozdělávání ohňů v lese. Apeluji na všechny návštěvníky Brd, aby se rozdělávání ohňů vyvarovali, protože situace je krajně nebezpečná,“ řekl mluvčí Vojenských lesů a statků Jan Sotona.

Podobně se na situaci dívá i velitel dobrovolných hasičů z Obecnice Petr Juříček. „Lidé jsou čím dál více neukáznění. Proti loňsku evidujeme dvakrát více výjezdů než loni. Často jsme nuceni likvidovat oheň v čím dál neprostupnějším terénu a není výjimkou, že kvůli šíření ohně kořenovým systémem stromů, vyjíždíme k jednomu požáru i třikrát až čtyřikrát,“ konstatoval.

Navíc hasičům často cestu k požáru komplikují i špatně zaparkovaná auta návštěvníků lesa a jsou nucení využívat i pomoci hasičských čtyřkolek z Berouna. K požárům, které vznikly od rozdělaných ohňů, museli hasiči i lesníci vyjíždět opakovaně.

Podle vedoucího lesní správy Obecnice Václava Pernegra většina událostí má rok co rok naprosto stejný charakter. „Návštěvník si rozdělá oheň, následně jej nedohasí a místo opustí a posléze náhodný kolemjdoucí či lesník zjistí doutnání a musí přivolat hasiče,“ popsal.

Nejsou to jen hasiči, kteří lesy chrání před požáry. Svou práci v Chráněné krajinné oblasti Brdy odvádí i policejní dron. Ten prověří velké plochy území a mnohdy i špatně přístupný terén.

Prostředek je využívaný zejména k odhalování či dokumentaci protiprávního jednání směřujícího proti životnímu prostředí, jako jsou nelegální skládky, nepovolená těžba lesních prostorů a nelegální rozdělávání ohně. „Letos dron už dvakrát pomohl v Brdech odhalit rozdělávání ohně z celkových sedmi letních případů,“ uvedla policejní mluvčí Monika Schindlová s tím, že pomáhá také při pátracích akcích a monitorovacích letech.

Bezpilotní rotorový univerzální systém vyhledává ohně pomocí termokamery, kterou je osazen. „Snímaný obraz z kamery je přenášen na pozemní zobrazovací stanici, kde jej v reálném čase sleduje pilot. Ten následně na místo vysílá pozemní hlídku, se kterou je ve spojení pomocí radiostanice,“ popsala policejní mluvčí a dodala, že stroj obsluhuje sedm vyškolených pilotů, jde o policisty, kteří se zároveň věnují i běžné práci na oddělení. Ve vzduchu jsou drony v průměru sedmí dní v měsíci.

Veřejnost často ani netuší, že v lese oheň vůbec zakládat nesmí a to včetně území do 50 metrů od lesního porostu. Zákaz se vztahuje také na odhazování hořících či doutnajících předmětů.