Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Václav Plecitý: Můj favorit bude vždy smažák

Region /ROZHOVOR/– Vzít do ruky kytaru nebo mandolínu a zazpívat publiku nějakou pěknou písničku, nedělá Václavu Plecitému z příbramské kapely Ginevra naprosto žádné potíže.Zajímavější je, když má hudební nástroje vyměnit za nástroje kuchyňské a připravit nějaký pokrm, který by pohladil chuťové pohárky gurmánů.

11.2.2012
SDÍLEJ:

,,Děkuji kuchařskému kolektivu v Dětské odborné léčebně v Bukovanech za kuchařský azyl,“ řekl Václav Plecitý celému kolektivu léčebny poté, co se vrátil k běžné práci. Foto: archiv Ginevry

Na otázky Deníku odpověděl frontman skupiny Ginevra a asistent řediteleDětské odborné léčebny v Bukovanech Václav Plecitý.

Jaká jsou vaše oblíbená jídla a proč?

Mám rád českou kuchyni a proto takový gulášek nebo svíčková určitě i moravský vrabec mi dokáže zvednout náladičku. Slabost mám dále na všechny možné druhy polévek. Někdy místo druhého jídla si dám polévku ještě jednou. Myslím si, že česká kuchyně je velice pestrá a chutná. Možná není až tak dietní a zdravá. Ale příval ,,hambáčů“ všeho druhu jí nemůže nikdy konkurovat.

Jaké bylo vaše nejoblíbenější jídlo v dětství?

Od dětství už jsem měl rád svíčkovou od babičky a následně od mé maminky. A samozřejmě jako každé dítě pohádku mládí, čemuž se u nás říkalo krupicové kaši. Byl jsem takové stále hladové dítě, pro kterého bylo radost vařit. (smích) Teď nevím, zda se mnou budou mí rodiče bez připomínek souhlasit.

Jste typický „masožravec“, nebo se spokojíte i se zeleninou?

Určitě jsem masožravec a nejraději mám masité pochutiny na grilu v přírodě. Jednou když jsme nahrávali s Ginevrou desku Tak do plnejch džbánů ve studiu ve Vyšším Brodě, dostal zvukař Honzík bezva nápad. Že si po celodenním hudebním lopotění ugrilujeme kuřecí křídla. Nejdříve je naložil do připravené velice chutné omáčky. Své kulinářské tajemství její chuti však neprozradil. No a začalo se opékat. Každý z nás už měl po celodenním půstu veliký hlad a vůně křidélek s vůní ohně ho ještě stupňovala. Pamatuji si, že jsem se tak najedl, až jsem musel v noci stát a chvilku chodit po náměstí, neboť žlučník se mnou na pár hodin přestal být kamarád. Od té doby znám význam slov najíst se až k prasknutí!

Kdy jste poprvé sám vařil?

To už si přesně nepamatuji, ale první pokusy se odehrály již ve školním věku. Chtěl jsem vždy něčím překvapit rodiče a tak jsem byl výrobcem různých pomazánek, později i složitějších pokrmů. Například míchaných vajíček s párkem, nebo omelet se vším možným. První takový opravdový pokus byl asi před odvodem na vojnu a potom na vojně.

Můžete být konkrétnější?

Tam to bylo jednoduché. Fasovali jsme na cvičení mimo útvar takový ,,set“ konzerv, kterým všichni říkali ,,kádéčka“. Když se všechny konzervy (vepřovka, játrovka, lunchmeat,) smíchaly dohromady, přidala cibule, česnek a základní koření, vznikl z toho docela chutný pokrm. Nebyl asi moc zdravý, ale co by člověk pro přežití, myslím tím vojenské základní služby, neudělal. (smích)

Potrpíte si v jídle na novinky nebo raději preferujete klasiku?

Klasika mne nikdy nezklame, ale neodmítám ochutnat i novinky. Záleží na tom, co je pod tím slovem schováno. Nemusím například absolutně zeleninové pokrmy nebo pokrmy se sojových produktů. Nebráním se novinkám, které vychází právě z klasiky. Z bezmasých pokrmů mám rád těstoviny, i když můj favorit bude asi vždy smažák se šunkou.

Oslovují vás i cizokrajné kuchyně? Je některá více oblíbená než ostatní?

Samozřejmě jsem zkoušel a občas dále zkouším i cizokrajné pokrmy. Jsem milovníkem mořských ryb. Jelikož ale do těchto krajin nejezdím často, nepohrdnu ani rybou sladkovodní. Nejlepší dělá náš kamarád Jára z obce Hrob u Litvínova, kde se vždy rádi s kapelou zastavíme na úžasného sivena. A vůbec nám nevadí jeho reklama na dodávce: ,,Prodej živých ryb z Hrobu“. Vím, že nebudu pravidelným štamgastem mexických restaurací, ani indických. Jídlo má být příjemný rituál, který prochází pomalu všemi smysly. Čichem, chutí, zrakem a někdy i hmatem. Při mexické kuchyni brzy ztrácím chuť, čich i zrak, požívání v tureckém sedu je pro velmi ohebné jedince.

Jsou nějaká jídla, která jste ještě nejedl a přitom byste je rád okusil?

Určitě je mnoho jídel, které jsem neokusil. Nevím však, zda potom toužím. Když známí vypráví své pokrmové zážitky z různých čarokrásných dovolených, a vše co jedli bylo úžasně dobré až fantastické, mám vždy v duchu pocit, zda to není jako když s vámi někdo uzavírá životní pojistku. Každopádně jsem pro vše ochutnat, ale svobodně a ne s šátkem přes oči.

Pomáháte v kuchyni své partnerce nebo jídlo necháváte na ní?

Jelikož se má manželka za dlouhá léta se mnou naučila výborně vařit, už jí ani do toho mluvit nemusím. (smích) Svěřím jí rád starost o mé útroby.
V dnešní rychlé době není moc času na veliké kuchařské tvoření. Většinou pomáhám s finálním ochucením, což považuji za čest a když řeknu, chtělo by to více kari, tak ho tam dá raději méně. Je to prostě kuchařská souhra.

Jak jste na tom s láskou k mytí nádobí a úklidu kuchyně?

Mytí nádobí sice není mým koníčkem, ale bez začervenání musím říci, že nádobí doma myji. Sice tak v poměru tři ku jedné, ale myji. Přemýšleli jsme už i o myčce. Zjistilo se, že se nám nikam do kuchyně nevejde. Jedině na místo lednice. A tak budu mýt nádobí raději občasně dál.

Babičky bývají pověstné svým vařením. Zaujala vás vaše babička některým svým receptem?

To je jisté! Všechny babičky co znám, umí dobře vařit. Některé recepty a jídla jsou dávno zapomenuté nebo nahrazené modernějším pojetím. Také hrozně rády pečou a to pak sladce voní celé obydlí. Škoda, že nejsem větší ,,sladkomil“. Jeden z receptů, na který se těším celou zimu, je panenka na grilu v cibulové sukni se slaninou, ke které mám nejraději bílou veku opečenou na roštu s bylinkovým máslem. Zde je receptík:

Panenka na grilu v cibulové sukni

- panenku nejdříve pěstí mírně poplácáme, potřeme marinádou (olej,trochu hořčice, grilovací koření, lžíce vody) a necháme odpočinout asi dvě hodinky
- pak na ní položíme kolečko cibule a zabalíme do plátku anglické slaniny
- panenky v sukních pokládáme do grilovacího roštu na ryby, kterým můžeme během grilování otáčet všechny porce najednou
- slanina se trochu speče, ale zároveň díky ní není panenka i cibulová suknička vysušená
- bylinkové máslo ochutíme solí, utřeným českým česnekem, z bylinek přidáme to, co je po ruce na zahrádce – medvědí česnek, libeček, či pažitku vše najemno nasekané a potíráme veku, opečenou na roštu.
Doufám, že bude chutnat i vám.

Máte nějaké zvláště oblíbené maso?

Oblíbené maso nemám. Chutná mi převážně bílé maso, vepřové i hovězí. Tak trochu se vyhýbám divočině. I když nakládaná pečená divoká kachna od našeho zvukaře a paní zvukařové je velké pochutnání. Ještě, že jsou ty myslivecké plesy a tomboly.

Jaké je podle vás typicky české jídlo?

To je těžká otázka. Určitě není jediné. Podle mne je to guláš, knedlo – vepřo – zelo, nebo svíčková. Může to být klidně i ,,smažák“. Vaření je alchymie různých chutí a nápadů. Česká kuchyně má nejen u nás svou skvělou tradici a věřím, že i nadále bude naší národní chloubou.

V zimě pro zahřátí recept na ,,Zpocené kotletky“

Vepřové kotlety naklepané ve čtyřdobém rytmu naložíme do marinády nejlépe do druhého dne. Na rozpáleném oleji kotlety zprudka krátce z obou stran opečeme. Položíme je do vymazaného pekáče a na každý plátek masa dáme lžíci zakysané smetany. Posypeme sýrem a dáme na půl hodiny potit do vyhřáté trouby. Přílohou mohou být bramboráčky, brambory pro méně náročné i chléb.
Marináda: 3 lžíce ostrého kečupu, 2 lžíce plnotučné hořčice, sůl, mletý pepř, 2 vejce a špetku či dvě chilli papriček, záleží, jak se chce člověk potit.
Dobré chutnání!

Autor: Robert Nusl

11.2.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto

Okresní soutěže: Milín jasně potvrdil první místo

Ilustrační foto

Dobříš nepřekvapila, Sedlčany po dramatu udržely druhé místo

Členové veterán klubu udělali dobrý skutek

Sedlčany /FOTOGALERIE/ – Na letos poslední motoristické a všeobecné burze bylo možné v neděli 15. října v areálu Sedlčanské kotliny objevit užitečné i velmi kuriozní předměty a získat doslova za pár korun například brusle, povijan na miminko, broušené mísy, paroží, staré oprýskané pokličky na hrnce, krejčovskou pannu, součástky ke kolu, motocyklu, automobilu. Burza byla šestá v pořadí a o to více se těšila zájmu kupujících i prodávajících.

Cena povinného ručení plíživě stoupá. Pojišťovny na něm tratí

Povinné ručení by mělo podražit. Důvod je prostý, už delší dobu nevydělává a pojišťovny na něm navíc tratí. Kdo zdražení pocítí nejvíce a kdy k němu vlastně dojde, vysvětluje Zbyněk Kuběj, analytik neživotního pojištění Partners.

Kandidátní listina bez žen? Ve středních Čechách mohou voliči najít jedinou

Střední Čechy – O křesla v Poslanecké sněmovně se ve Středočeském kraji celkem – na všech 26 kandidátních listinách, které nyní voliči nacházejí ve svých poštovních stránkách – uchází 754 kandidátů, jejichž průměrný věk dosahuje 46,4 roku. Z nich je 210 žen (tedy 27,85 procenta). V jejich případě činí průměrný věk 47,1 roku.

Tochovické gólové hody skončily dramatickou penaltovou tečkou

Tochovice – O tomto víkendu zavítal do Tochovic v rámci střetnutí Sport Invest I.A třídy skupiny A tým Komárova. Trenér domácího týmu Ladislav Černý mohl v tomto utkání využít služeb zkušených hráčů z vyšších soutěží a tak se v základní sestavě objevili mimo jiných tak Daniel Huňa nebo Matěj Štochl. Utkání nabídlo strhující průběh, ve kterém se skóre přelévalo z jedné strany na druhou a o výsledku musely nakonec rozhodnout až pokutové kopy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení