Ovšem letošní rok je pro včelaře tragický hned v několika směrech. Kvůli teplému počasí totiž mnoho stromů a rostlin odkvetlo mnohem dříve, než bylo v jiných letech běžné. Počáteční problémy včelařům letos začaly už v zimě, kdy byla teplá zima a když pak včely měly na jaře vyvádět mladé, tak se ochladilo.

„Letošní jaro bylo super teplé a najednou všechno vykvetlo a zasychaly nektária a včely neměly, co nosit,“ říká včelař Petr Knápek. Naštěstí podle jeho slov ale včelstva zachránilo období, když kvetly akáty. Také prý včely donesly i nějaký pyl z květu lípy.

Bohužel situace s předčasným odkvětem stromů díky teplému počasí stále trvá. „Jerlín japonský odkvetl o nějakých třicet až čtyřicet dní dřív, normálně kvete na přelomu srpna a září, ale letos odkvetl už koncem července,“ připomněl Knápek. Včely tak mají letos problém nejen se získáním energie, ale i s pylovou snůškou.

Energii mohou včelaři včelám doplnit cukerným roztokem, ale bohužel pyl, ze kterého získávají proteiny, krmí jim mladé a získávají z něj 99% vitamínů, jim nenahradí.

Naopak horka jim až tak nevadí, neboť si aktivní ventilací dokážou udržet v úlu teplotu kolem 35 stupňů. „Do ochlazování úlu se může zapojit až půlka jeho osazenstva,“ říká Petr Knápek. Úl včely chladí jednak máváním křídly, ale také vodou, kterou nosí dovnitř a jejím odpařením ho chladí. Proto v těchto tropických teplotách je potřeba, aby včelaři včelstvům zajistili vodu v blízkosti úlu. Prakticky stačí nějaká vanička s nějakým plovákem, tak pomáhají včelám především včelaři ve městech. Vhodné je také nějaké vodní jezírko s vodními rostlinami.

Kdo může mít úly někde v přírodě, volí dost často jejich umístění například ve stínu lesa. Tak má své úly umístěné i Stanislava Hanusková se svým přítelem u Rožmitálu. „Včely se samy dokážou dobře ochladit a v horku jim tam dáváme ještě kýbl s vodou, aby si jí mohly donést do úlu,“ říká s tím, že pravidelně chodí úly kontrolovat. Navíc podle ní horko včelám na druhou stranu i pomáhá, protože se zabraňuje rozmnožit se roztočům. Ovšem pokud polovina včelstva je nucená věnovat se ochlazování úlu, tak med přibývá málo nebo dokonce vůbec a může docházet i k případům, kdy naopak ještě ubývá.

Včelaři v celé republice proto letos počítají s tím, že medu bude málo. Letos prý prakticky nebude žádný lesní tzv. medovicový med. Jedinou výjimkou je asi jen okolí Boubína na Šumavě, kde jsou fragmenty jedlových lesů. Důvodem je, že skoro nejsou mšice, které jsou producenty medovice.

Včelaři už také kvůli nepřízni počasí jsou nuceni zakrmovat včely na zimu. „Tím, že není snůška, tak je musíme nakrmit cukrem už nyní, aby to ještě uložila tak krátkověká generace, ale také aby ta dlouhověká s matkou vydržela do jara,“ konstatoval Petr Knápek.

Kromě horka jsou další bolestí včelařů chemické postřiky. „Jsou sice ke včelám šetrnější, než tomu bývalo a přímo je to neotráví, ale toxicita postřiků způsobí jejich dezorientaci. „Včely jsou po postřicích zmatené a nedokáží trefit domů, takže stejně nakonec zahynou. Poškozuje to jejich nervovou soustavu,“ vysvětluje další včelař Jaroslav Smetana.