„Kam jinam by se také dalo v tom horku jít? Když je venku tropické vedro nebo se čerti žení, při prohlídce muzejního podzemí je stále příjemných 7 až 10 stupňů Celsia," říká ředitel Hornického muzea Příbram Josef Velfl.

Důvodů, proč navštívit muzeum je mnoho, nenabízí jen příjemnější teploty. Návštěvníci se v neposlední řadě dovědí, a uvidí, spoustu zajímavostí. Například v nedaleké Prokopské štole prezentuje muzeum turistům atrakci, kterou nemá v nabídce žádné jiné evropské hornické muzeum – pohled do historické jámy z roku 1832 hluboké 1 600 m, nejhlubší v revíru a třetí nejhlubší v naší zemi.

V muzeu je také prvně prezentován unikátní vzorek stříbra vytěžený v roce 1980 v někdejších Uranových dolech Příbram, který byl následně vyvezen do zahraničí. Muzeu se podařilo tuto přírodninu vykoupit na mezinárodní mineralogické burze v Mnichově a tímto způsobem ji získat zpět do Příbrami. Dle názoru odborníků se jedná o největší kus stříbra ve sbírkách muzeí České republiky. (maja)

Deset důvodů, proč zavítat do hornického podzemí v Příbrami:

1. Muzeum se od prvopočátku zabývá bohatou tradicí místní těžby a zpracování rud, která sahá až do prehistorie. V minulosti se zde těžilo zejména stříbro a olovo, v okolí také železná ruda a zlato, v novodobé historii uran. Když je venku tropické vedro nebo se čerti žení, při prohlídce muzejního podzemí je stále příjemných 7 – 10° C.

2. Největšího rozmachu dosáhlo příbramské báňské podnikání v 19. století, kdy se ve zdejším revíru vytěžilo až 90% zásob stříbra v rámci celého habsburského státu a doly zaznamenaly řadu mezinárodních úspěchů, což dokumentuje muzeum četnými nemovitými i movitými památkami, nyní prohlášenými na národní.

3. Například roku 1875 bylo v dole Vojtěch, zpřístupněném veřejnosti, dosaženo poprvé na světě 1 000 m hloubky s využitím jediného těžního lana.

4. Prvně v tehdejší monarchii byla v březohorském revíru uplatněna aplikace drátěných těžních lan a došlo k použití parních a tzv. stoupacích strojů v rudném hornictví.

5. Němým svědkem oné doby je zejména nádherný parní těžní stroj dolu Vojtěch z roku 1873, upravený v roce 1889, nejstarší na území ČR, který byl v provozu až do ukončení těžby v roce 1978.

6. V popředí zájmu odborné i laické veřejnosti je též parní těžní stroj dolu Anna z roku 1914, který zažil období, kdy se Anenská šachta stala nejhlubší v Evropě. Také tento stroj pracoval až do roku 1978.

7. V nedaleké Prokopské štole prezentuje muzeum turistům atrakci, kterou nemá v nabídce žádné jiné evropské hornické muzeum – pohled do historické jámy z roku 1832 hluboké 1 600 m, nejhlubší v revíru a třetí nejhlubší v naší zemi.

8. Další technickou lahůdku skrývá podzemí dolu Drkolnov v podobě monumentálního vodního kola z 19. století o průměru 12,4 m, které před aplikací parních strojů sloužilo k čerpání důlních vod. Je jediné dochované na území ČR a mimořádně ceněné i v mezinárodním kontextu. Turisté se k němu mohou dostat chůzí přívodní štolou nebo jízdou po skluzavce dlouhé 51 metrů, umístěné v šikmé štole zvané úpadnice. V podzemí je celoročně příjemných 10° C.

9. Při prohlídce muzea můžete obdivovat unikátní mineralogicko-geologické vzorky, zavítat do původní hornické chlupy se základy ze 17. století nebo se svézt důlními vláčky v Prokopské štole, mezi Ševčinským a Vojtěšským dolem a také v Památníku Vojna.

10. V muzeu je prvně prezentován unikátní vzorek stříbra vytěžený v r. 1980 v někdejších Uranových dolech Příbram, který byl následně vyvezen do zahraničí. Muzeu se podařilo tuto přírodninu vykoupit na mezinárodní mineralogické burze v Mnichově a tímto způsobem ji získat zpět do Příbrami. Dle názoru odborníků se jedná o největší kus stříbra ve sbírkách muzeí České republiky.

Josef Velfl, ředitel Hornického muzea Příbram