Po městě se pohybují i lidé, kteří vykonávají takzvanou veřejnou službu. Ta dlouhodobě nezaměstnaným pomůže navýšit zpět sociální dávky. Zpočátku byl zájem vyšší, později ale klesl.

„Kvůli tisícovce bych takovou práci asi dělat nešel. Já doufám, že si stihnu nějaké zaměstnání najít dřív, než bych o tom musel začít přemýšlet,“ řekl Václav z Příbrami, v současné době evidovaný na úřadu práce.

Pro někoho je veřejná služba podřadnou činností. V každém případě se jedná o zvelebování města, ke kterému se v současné době hlásí měsíčně v průměru patnáct nezaměstnaných lidí, kteří vydělanou tisícovkou nepohrdnou.

Nezaměstnaní, kteří dlouhodobě pobírají podporu v hmotné nouzi, přijdou po půl roce o její třetinu. Sníží se jim tedy peníze z životního minima 3126 korun na existenční minimum 2020 korun. Pokud člověk projeví zájem, například ve formě dobrovolnictví, krátkodobého zaměstnání nebo právě veřejné služby, má nárok na navýšení sociálních dávek na původní hodnotu.

Veřejná služba v Příbrami spočívá v práci pro město po dobu dvaceti hodin měsíčně u technických služeb. Tuto příležitost má zhruba 150 lidí, využívá ji desetina.

Jak se vyjádřil příbramský starosta Josef Řihák, pro město je veřejná služba velkým přínosem. Přesto jsou problémy s pracovní disciplínou. Nelze totiž určit, kdy tito lidé mají přijít a jak dlouho mají pracovat. Vykonávají prostě práci, se kterou nelze předem počítat. „Je skutečně složité, pokud není možné těmto lidem nařídit práci, když je potřeba,“ konstatoval před časem starosta Řihák.