Na tuto situaci poukazuje i zpráva z projektu, který má zmapovat a sledovat zajišťování ochrany přírody ve všech pěti vojenských újezdech v republice. Pracuje na tom Český svaz ochránců přírody Veronica, který podpořila Nadace Partnerství. V loňském roce vyhlásila grant a Veronica dostala na projekt 100 tisíc korun.

Mojmír Vlašín z Veronici potvrdil obavy ostatních ochránců přírody. „Na padrťských rybnících existuje nevhodné hospodaření. Vodní plochy jsou degradovány v důsledku intenzivního rybářského hospodaření. To se zejména v posledních letech stupňuje a dochází k velkému zhoršení kvality vody, včetně rozvoje vodního květu v obou rybnících. S intenzivním chovem kaprů souvisí i odvodňování příbřežních částí vykopáním obtokové strouhy zamezující vstupu rašelinných vod do rybníka. To má kromě jiného za důsledek destrukci rašelinných lesních společenstev,“ konstatuje Mojmír Vlašín.

Také poukazuje na vypouštění znečištěné vody při výlovech, které způsobuje zanášení potoků s výskytem raka kamenáče a vranky obecné sedimenty.

Naopak, pozitivní je pro přírodu podle Vlašína všeobecně známá omezená přístupnost území. „Oblast je tak oproštěna od masové turistiky, veškerých komerčních zájmů, chemizace zemědělských pozemků a podobně.

„Pravidelná vojenská cvičení spojená s pojezdy vojenské techniky a občasnými požáry při střelbách blokují na některých cenných plochách nežádoucí sukcesi dřevin a způsobují pravidelné narušování půdního povrchu vhodné pro přežívání druhů, které jinak nemají v intenzivně obhospodařované krajině místo,“ dodal autor zprávy.

Vlašínem výše zmíněné konstatování o situaci v Brdech, lze najít v takzvaném Vyhodnocení stávajících vojenských újezdů z hlediska ochrany přírody, které zpracovali v rámci projektu odborníci z Veronici. Je v něm zahrnuto všech pět stávajících újezdů v zemi.

„Brdy jsou nejrozsáhlejším souvislým lesním komplexem ve vnitrozemí, jsou typickým pohořím hercynským. Botanicky bylo v centrálních Brdech zaznamenáno přes 70 druhů horské květeny. Ojedinělými lokalitami pro faunu i flóru jsou cílové plochy. Jedná se vesměs o druhotně odlesněné plochy vyčleněné pro činnost armády. Tyto uměle vzniklé lokality nabízejí množství vhodných stanovišť pro mnoho živočichů, kteří by se zde za normálních okolností buď vůbec nevyskytovali, nebo by jejich počty byly podstatně nižší. To se týká některých druhů hmyzu, obojživelníků, plazů i ptáků. Obdobně zde mají ideální existenční podmínky kosatec sibiřský a další rostliny,“ píše dále ve zprávě Mojmír Vlašín z ČSOP Veronica.

Mezitím, co odborníci pracovali na vyhodnocení újezdů, bylo v Brdech vyhlášeno několik Evropsky významných lokalit, o nichž se zpráva zmiňuje, jako o připravovaných chráněných místech začleněných do soustavy Natura 2000.

„Spolu s partnerskými organizacemi ve višegrádských zemích jsme se rozhodli podpořit zachování přírodních hodnot ve vojenských prostorech. Inspiraci jsme si vzali z Velké Británie a Nizozemska. V současné době má Česká republika pět vojenských újezdů.

Na čtyři z nich existují různě motivované plány na jejich civilní využití,“ řekl Deníku Radim Cenek z Nadace Partnerství. Podle Cenka je smyslem projektu nejen porovnat význam těchto území z hlediska ochrany přírody a zhodnotit kladné a záporné stránky jejich navrhovaného civilního využití, ale také porovnat tyto údaje s informacemi o podobných územích v Polsku, Slovensku a Maďarsku.

„Jde o to, existující informace ověřit, na místě shrnout možnosti ochrany, účinně a argumentačně oponovat snahám o změnu prostorů na rekreační areály - golf, lyžování, fitness,“ upřesnil Radim Cenek. Na publikování společných výsledků studie získala maďarská nevládní organizace CEEWEB prostředky z višegrádského fondu. Je však potřeba sehnat prostředky na shromáždění a ověření údajů z České republiky. Výstupem projektu bude český text, který bude publikován na stránkách www.veronica.cz.