Už jste v Březnici někdy koncertovala?
„Před dvěma roky, když jsem byla zařazena na Prémiovou listinu Kruhu přátel hudby, mne v Březnici vybrali pro můj recitál. Koncert se publiku líbil, vyústil v několik přídavků.“

S jakým repertoárem přijedete?
„Pro toto vystoupení máme připraven speciální program. Se svým otcem, violoncellistou Jiřím Hoškem, zahrajeme v prostorách synagogy, takže náš repertoár jsme částečně vybírali právě s ohledem na místo koncertu.“

Máte nějaký bližší vztah k židovským synagogám?
„V současnosti studuji na Hudební akademii v Jeruzalémě, takže kultura, kterou jsem na stáži obklopena, mne inspiruje a samozřejmě zajímá. Před dvěma týdny jsem se dokonce stala absolutní vítězkou všeoborové soutěže „The string competition in memory of David Gritz“. Tato soutěž pro všechny smyčcové nástroje se koná každoročně a je věnována památce Davida Gritze, který byl zabit 30. dubna 2002 během teroristického útoku v kavárně na Mount Scopus Campus Hebrejské univerzity.“


Podle čeho vybíráte jednotlivé skladby na konkrétní koncert?
„Každá hudba nejlépe působí, když jsou jednotlivé skladby koncertu sestaveny se znalostí prostor, v nichž se bude hrát. Máme dost široký repertoárový záběr, takže je z čeho vybírat. Jasná dramaturgie koncertů by měla vždy korespondovat nejen se sálem, ale i s diváky, pro které je vystoupení určeno. Pak je dojem z koncertu vždy nejvýraznější.“

Do Březnice přijedete s tatínkem. Jak často spolu koncertujete?
„Posledních několik let hrajeme společně poměrně často a baví nás to. Nyní jsou však díky mému studiu v Jeruzalémě, kdy se do Čech vracím zhruba dvakrát ročně, naše společné koncerty vzácné. Moc ráda bych poděkovala kastelánu březnického zámku Robertu Bartákovi za pozvání a za to, že pro koncert vyhradil termín, kdy budu dva týdny v republice. Vůbec, pan Barták je příkladem toho, jací by měli dobří pořadatelé vážné hudby být. Mezi umělci má pověst seriózního a perfektního pořadatele, bohužel ne všichni jsou takoví.“

Jak byste svého otce charakterizovala jako člověka a jako hudebníka?
„Svého otce si vážím jako vynikajícího hudebníka, který je navíc skvělým
organizátorem. Již 13 let každoročně organizuje mezinárodní hudební festival
Nekonvenční žižkovský podzim a k tomu se ještě odhodlal znovuoživit Kruh přátel hudby v Rokycanech. A podařilo se.“

Nemáte před společnými koncerty větší trému či strach?
„Každý hudebník je na pódiu samostatný a odpovědný za svůj výkon. Z tohoto úhlu pohledu je tedy v podstatě jedno, zda hrajeme společně nebo vystupuji s někým jiným. Odpovědnost za profesionalitu je nepřenositelná a je na každém interpretovi.“

Karel Souček