Přesně před sto lety, 21. července 1914, se narodila Virginie Nesuchová. Oslavenkyni, která prožila první roky života ještě za císaře pána, nadělily sudičky do kolébky řadu dobrých vlastností, ale současně ji podrobily v životě mnoha těžkým zkouškám.

Arnošt Fürst z Březnice, který je rodinou označován za „historika rodu", nejprve uvedl, že teta Virginie sice sama děti nikdy neměla, ale kolem sebe jich jako učitelka měla celý život plno. „Učila také v Březnici – češtinu, němčinu tělocvik, výtvarnou výchovu. Byla velice činná. Když došlo k osidlování pohraničí, dostala umístěnku jako kantorka do Sokolova, kde žila až do příchodu do domova seniorů. Manžel, který byl mladší než ona, zemřel asi před pěti lety. Do Sokolova jsme to měli daleko. Jsem rád, že jsme našli před třemi roky kvalitní zařízení v Sedlčanech, kde se cítí šťastná a kde k ní máme blízko. Tety si vážím jako člověka a oceňuji její statečnost. Za komunistů byla persekuována. Narodila se v Rumunsku. Pocházela ze smíšeného manželství, její otčím pracoval jako magistr v lékárně. Ale protože to byl Vídeňák, byl po válce zatčen a soudruhy popraven. Teta ani přesně neví, kde je pochován. Je to tak citlivé téma, že nikdy o tom s námi nechtěla mluvit. Tetin manžel se narodil na Ukrajině, přihlásil se do československé armády a prošel boji na Dukle i v Sokolovu. Jako významný voják byl několikrát vyznamenán," přiblížil několika větami Arnošt Fürst některé životní kapitoly své blízké příbuzné. Potvrdil ale, že omluvy za popravu, neoprávněné věznění a další příkoří rodinných příslušníků se rodina ani po roce 1989, bohužel, nedočkala.

I když Virginii Nesuchové osud vlastní děti a vnoučata nedopřál, na nezájem příbuzných si stěžovat nemůže. V pondělí ji v sedlčanském domově seniorů zahrnuli květy, dárky a vřelými slovy. Pozadu nezůstali ani další gratulanti – starosta Sedlčan Jiří Burian, ředitelka domova Jaroslava Kocíková a další zaměstnanci.

Dárek spolu s dopisem o zvýšení důchodu o dva tisíce korun jí předala Lenka Vančátová, vedoucí oddělení důchodového pojištění Okresní správy sociálního zabezpečení v Příbrami. Mimo jiné poznamenala, že letos se na Příbramsku podle jejích záznamů dožívá sta let deset lidí.

Marie Břeňová