Jste vyučená pekařka?

Ne, jsem vyloženě amatér. Vyloženě jsem si to vydupala z koníčka. Vždycky mě přitahovala keramika. Jenže pec je drahá, k tomu hlína a podobně, tak jsem se pustila do výroby z těsta. A tak jsem to za těch patnáct let dotáhla až sem.

Jezdíte často na trhy?

Jezdím. Zkoušela jsem výrobky dávat do pevných obchodů a dělala jsem hodně výstavy. Ty mi daly hodně, hlavně z profesního hlediska. Člověk musí dělat pořád něco nového, a tak mě to žene dopředu.

Kde berete inspiraci? Vždyť to, co vidím, je tolik propracované a podobné keramice…

Všechny techniky a postupy, to je všechno moje. Jaké mám recepty, na to se mě neptejte. Na všechno jsem si musela přijít sama, vyzkoušet a vymyslet. To vás nikdo nenaučí. Chtěla jsem něco dělat a tak jsem se snažila na něco přijít.

Bylo snadné se v začátcích uživit?

Výstavy a prodej po obchodech mě neuživily, tak jsem si musela pořídit stánek a začít jezdit na takovéhle akce.

Když srovnáte své první výrobky s těmi současnými, co na to říkáte teď?

No, to se vůbec nedá srovnat. Už i loňské a i ty letošní jsou rozdílné od těchhle posledních. Ta zručnost se pořád prohlubuje a stále míříte dopředu. Nechci dělat ani katalogově, to člověka hrozně omezuje. Ani neposílám poštou žádné nabídky. Když dostanu nějakou výzvu zpracovat něco nového, tak to udělám, ale nechci být omezená předešlými motivy.

Pamatujete si na výrobu nějaké kuriozity?

Já nevím, no třeba mašinku k narozeninám v černé barvě s nápisem. Jestli myslíte třeba akty pro pány, to ne. Anatomie není můj styl. Moje výrobky jsou naivní a dětské.

Napadá mě, kupujete si vůbec na Vánoce takové ty klasické ozdoby?

Léta letoucí si zdobím domácnost i stromeček jedině vizovickým pečivem. Když se to spojí s červenou mašlí, je to nádhera. Jsem konzervativní. Když byl syn ještě malý, říkala jsem si, jak to přijme, že nemáme ty třpytivé šílenosti, ale nechyběly mu.

Nakazila jste někoho z rodiny svým uměním?

Nakazila. Mám neteřinku Báru, která ke mně odmalička strašně ráda jezdila. Když se jí někdo zeptal, co budeš jednou dělat, řekla, že to, co teta Líba. No, a teď je z ní keramička. Už jsme spolu vystavovaly. Je hrozně šikovná a pracovitá, mám z níobrovskou radost.