Jenže z podstaty organizace žít nechtěla a tak se její vývoj posunul i za hranice Benešovska. V Hrachově na Sedlčansku nyní díky sponzorům funguje velké Centrum OF ČR a Votice se staly už „jen" jakousi, i když stále velmi důležitou, pobočkou.

Ovšem ani to nezastavilo vývoj sdružení a aktivního Křížka. A tak se zhruba před rokem se stejně zapálenými ochranáři posunul zase o kousek dál. Nyní pomáhá nejen obratlovcům, ale svůj čas věnuje i životu bezobratlých. K němu se dostal zase zcela přirozeně.
V sousedství původní votické základny Ochrany fauny totiž ležely ladem poničené skleníky.

A právě v opuštěných sklenících spatřoval Pavel Křížek velký potenciál své další práce pro přírodu.

„Zhruba před rokem jsem dal dohromady tým dobrovolníků a začal na projekt shánět peníze od sponzorů. Pak jsme založili v prostoru s tisíci metry čtverečními v opuštěných sklenících naše vlastní motýlárium," popisuje Křížek ve zkratce vznik nové atrakce Votic.

Jenže motýláriu, jak ho znají lidé například z pražské botanické zahrady, se votické zařízení nepodobá ani náhodou. O to ale Křížek ani jeho kolegové nestojí. A tak, jak je v OF zvykem, byl i začátek votického motýlária, hodně skromný. Loni nejprve vznikl malý biotop na ploše 5 krát 5 metrů, síťovinou ohraničený prostor vysoký tři metry.

„Do něj jsme umístili housenky našich druhů motýlů, nejvíc babočky kopřivové," potvrdil ekolog.

A přes to, že motýlárium ještě ani zdaleka nefungovalo tak, jak má fungovat, přišlo se podívat na motýly už přes osm stovek lidí.

„Když návštěvníci na začátku viděli tolik rozbitého skla, zkorodovaných trubek a náletových dřevin tu je, kroutili hlavami, jak to chceme udělat," připomněl Křížek.

Udělali. A tak zájem neuvadá ani nyní, i když to stále není ono a v „plné kondici" bude motýlárium podle Křížka za rok či dva.
Votickým ekologům se motýlárium s několika základními druhy biotopů podařilo dokončit a otevřít na konci června, takže je v provozu necelé dva týdny.

„Pořád ale říkáme, že jde jen o zkušební provoz, výsev rostlin se odehrál letos a výsledky se dostaví později. Ale vzhledem k tomu, že tu nemáme žádné sklo nebo sítě, které by oddělovaly motýlárium od okolní přírody, našlo si cestu k nám už několik druhů motýlů," popisuje Křížek nadšeně současnost.

Motýli zalítávají do OF na třezalku, vlčí mák, šalvěje, divizny nebo bodlák bahenní, nejdůležitější rostlinu motýlária, která tam vábí babočku bahenní. Roste tam ale také řada dalších plevelných rostlin, které zemědělství opakovanou chemizací luk zcela vyhubilo a s nimi i hmyz na ně vázaný.

Základem celého zařízení jsou funkční modely naší krajiny.

„Máme tu vedle mokřadního biotopu nebo květnaté louky také biotop stepní. Kvůli jeho vzniku jsme přivezli dva kamiony hlíny a kamení. Ukazujeme návštěvníkům i zahradu, která není udržovaná tak, jak je dnes běžné, ale je tu i dnes módní anglický trávník, na kterém majitelé pořádají hony na každou pampelišku či sedmikrásku a mají kvůli tomu doma mrtvou zahradu," vysvětlil votický ekolog.

Přes to, že se motýlárium zaměřené na domácí druhy motýlů a hmyzu zdá být něčím, co vlastně ani není potřeba, není tomu tak. Motýli skutečně kvůli průmyslovému zemědělství z české krajiny mizí. A tak votické zařízení je svým způsobem kouskem živé, přirozené krajiny uprostřed města, což je ve středoevropském prostoru unikátní.

A jedinečná je tam také odchovna motýlů, kde si návštěvníci mohou pěkně zblízka, v klidu a naživo prohlédnout několik fází vývoje motýla.