Že místo vpichu bolí nebo pálí, je normální reakce. Pokud ale dojde ke zhoršení stavu, je potřeba volat záchranku.

Záchranáři například zasahovali u těžké alergické reakce po bodnutí vosou ve Ždáni u Slapské přehrady. Byli přivoláni k dušnosti ženy po štípnutí vosou. Sedmašedesátiletou ženu bodla vosa do prstu u ruky a vhledem k tomu, že byla alergická, do příjezdu záchranky upadla do bezvědomí a přestala dýchat.
„Záchranáři okamžitě zahájili resuscitaci, která byla úspěšná. Pacientku ve stabilizovaném stavu, po zaléčení a zajištění převezli sanitním vozem na anesteziologicko-resuscitační oddělení do Fakultní Thomayerovy nemocnice v Krči,“ popsala konkrétní případ mluvčí středočeské záchranky Tereza Janečková.

Jak poskytnout první pomoc?

Tereza Janečková radí chladit místo bodnutí a otok obkladem nebo studenou vodou. „Otoky jsou nejen viditelné na povrchu, ale mohou otéci i sliznice – například v dutině ústní, ve vchodu do dýchacích cest. Při pobodání na krku a v dutině ústí může dojít k otoku a následnému zúžení hrtanu, což může vést k dušení i lidí, kteří nejsou alergici,“ konstatuje Janečková s tím, že nutné v těchto situacích vždy volat rychlou lékařskou službu na čísle 155. Před příjezdem sanity je třeba uvést pacienta do klidu, stínu, nepokládat, ale nechat ho sedět - lépe se mu tak dýchá. Otok dutiny ústní, krku a hrtanu lze zmírnit a zpomalit, chladnými obklady, cucáním ledu nebo zmrzliny.

Alergici po bodnutí vosou, včelou, sršní, ale i jiným hmyzem na kterékoliv části těla by měli i v méně závažných případech požít antihistaminikum. „Každý alergik by měl pravidelně navštěvovat svého alergologa, který ho pro tyto situace vybaví léky, které mohou zmírnit otok, kožní reakci, jako je vyrážka a jiné alergické projevy. Lidé, kteří mají po bodnutí prudkou alergickou reakci a hrozní u nich anafylaktický šok, by měli být od lékaře vybaveni injekcí, kterou si po bodnutí vosou, včelou, sršněm aplikují do svalu. Nejčastěji se jedná o EpiPen – injekční pero, které se snadno aplikuje a obsahuje dávku adrenalinu,“ upozorňuje Janečková a dodává, že rozvoj závažných problémů není okamžitý, ale postupný, během několika minut od bodnutí, proto se málokdy stává, že záchranná služba nepřijede včas.

V případě pobodání alergiků ihned voláme záchrannou službu. Při zástavě dechu a oběhu zahájíme resuscitaci. Pokud dotyčný není alergik a nejedná se o bodnutí v okolí krku, stačí lokálně místo chladit a tím mírnit otok. Na svědění a pálení zabírají masti s obsahem antihistaminik, volně prodejné v lékárnách.
„Babské rady doporučují rozpůlenou a přiloženou cibuli, křen nebo potírání místa octovou vodou, nicméně účinnost takové léčby nebyla prokázána,“ dodala Tereza Janečková.

Anafylaktickým šokem se nazývá stav, v jehož případě dojde k závažné, život ohrožující, alergické reakci a zhoršení zdravotního stavu pacienta, nejčastější bývá právě u alergiků. „Bodnutí v těchto případech může způsobit i smrt. Nejčastějšími projevy alergické reakce a anafylaktického šoku je – lokální otok místa bodnutí, kopřivka, svědění, otok hrtanu, zhoršená průchodnost dýchacích cest a následné dušení, záchvat podobný astmatickému, pokles krevního tlaku, křeče, bezvědomí, někdy i zástava srdeční akce a dechu až úmrtí. Proto je důležité včas zavolat záchrannou službu,“ radí Janečková.

Důležité je podle Janečkové nejenom umět dobře poskytnout první pomoc v této situaci, ale zaměřit se zároveň na prevenci, tak aby k bodnutí vůbec nemuselo dojít.