Když si Josef Pour z Rožmitálu požádal o výměnu občanského průkazu, netušil, jakou ránu mu osud znovu zasadí. V kolonce pro místo narození napsali úředníci Brdy. „Narodil jsem se snad někde v lese za pařezem?“ rozčílil se Pour nad nesmyslnou změnou. Dnes dvaasedmdesátiletý důchodce se totiž narodil ve vesnici Záběhlá ve středních Brdech. Obec spolu s jinými vesničkami v brdských lesích za minulého režimu zabrala armáda kvůli rozšiřování vojenského újezdu. Obyvatelé se museli vystěhovat a vesničky pak byly v roce 1952 srovnány se zemí.

„V padesátých letech jsme přišli o domy a teď už nemáme ani v občance místo narození. Proč zmizel název Záběhlá s číslem popisným z občanky, mi nikdo nezodpověděl,“ dodal muž, který se dlouhé roky spolu s dalšími vysídlenci domáhal náhrady za zbořené domy. Marně. Nevysoudil nic, a vše už prý pustil z hlavy. „Cpali jsme do toho peníze s mojí švagrovou a dohodli se, že to ukončíme. Stálo to hodně nervů a nikam to nevedlo,“ dodal. Podobně jako Josef Pour z Rožmitálu se prý přestala soudit o restituce naprostá většina vysídlenců.

Na stole veřejného ochránce práv se podobných příběhů lidí, kterým zmizela z občanských průkazů místa narození, nakupilo několik.
„Občané jsou většinou nespokojeni s tím, že mají v dokladech jako místo narození uvedenu obec podle aktuálního územního členění a nikoli obec, která mezitím zanikla například v důsledku důlní činnosti nebo vybudování vodní nádrže nebo se stala součástí jiné obce.
Naposledy šlo o případ občanů narozených v obci Mušov, zaniklé v důsledku vybudování vodní nádrže Nové Mlýny, kteří mají v občanských průkazech jako místo narození uvedeny Pasohlávky,“ sdělila Iva Hrazdílková z Kanceláře veřejného ochránce práv.

Podle Hrazdílkové lidé, kteří si stěžují, obvykle namítají, že uvádět místo narození podle aktuálního stavu v době vydání průkazu znamená z historického hlediska uvádění nepravdivých údajů.

Tento argument však podle ochránce není zcela přesvědčivý. „Nejde jen o zánik obcí, ale také o změny názvů obcí, o změny hranic států nebo i názvů států. Ještě stále žijí občané narození na území České republiky za Rakouska-Uherska. Přesto jim zřejmě nebude na obtíž, že v pase mají jako místo narození uvedenu Českou republiku, nikoli habsburskou říši. Stejně tak nevadí uvedení místa narození Zlín občanům, kteří se zde narodili v době, kdy se město jmenovalo Gottwaldov. Ochránce se však naopak setkal s případy, kdy se občané ohrazovali, že mají jako místo narození uvedenu Ukrajinu, přestože se narodili na Podkarpatské Rusi v době, kdy bylo toto území součástí Československa,“ dodala Iva Hrazdílková.

Na základě usnesení vlády byly v roce 2008 zpracovány návrhy právních úprav čtyř navzájem propojených základních registrů. Data v registrech budou sdílena a využívat je budou jednotlivé agendové informační systémy – například občanských průkazů, řidičských průkazů, důchodového zabezpečení, daňové správy a další.

Tudíž občané nebudou muset při každém úředním styku znovu vyplňovat formuláře. Údaj o územním členění státu, a tedy i o obcích, bude v registrech průběžně aktualizován. Při přípravě novely zákona o občanských průkazech ochránce navrhoval, aby údaj o místu narození nebyl v občanském průkazu vůbec uváděn, ale jeho připomínka nebyla akceptována.

„Ochránce si uvědomuje, že uvedení údaje o místu narození na dokladu totožnosti není záležitostí, která by občanům způsobovala větší nepříjemnosti. Jedná se především o otázku citovou. I pocity lidí ve vztahu k činnosti veřejné správy je však třeba se zabývat,“ uzavřela Hrazdílková.