Získal jsi již nějaké individuální ocenění, které by se podobalo vítězství v této anketě?

Zatím nezískal. Jen na turnajích jsem vyhrál mnoho ocenění za nejlepšího střelce, hráče a v roce 2009 jsem měl možnost předávat cenu Adamu Hlouškovi.

V tvojí kategorii jsou také reprezentanti jiných sportovních odvětví. Jaké sportovce obdivuješ ještě kromě fotbalistů?

Nejvíce určitě tenisty, protože na hřišti to není jako při fotbale, že si všichni vzájemně pomáháme. Oni musí mít fantastickou psychiku. Při fotbale taky, ale tam mám ještě 10 kamarádů.

Čteš nějaký časopis nebo noviny? Nebo spíše sleduješ internetové stránky a weby?

Spíš surfuji na internetu. Většinou si otevřu seznam a tam si přečtu, co je nového.

Kdo z odchovanců příbramského fotbalu je tvým největším vzorem a z jakého důvodu?


První je Dominik Mašek, protože to je výborný fotbalista a známe se už od mládí. Druhý je Tonda Fantiš, protože hrál už v 16 letech ligu. Pro mě jsou vzory všichni kluci, kteří prošli příbramskou mládeží a dostali se až do našeho prvního týmu.

Co podle tebe dělá největší rozdíl mezi úspěšnými a neúspěšnými fotbalisty?

Rozdíl mezi úspěšnými a neúspěšnými fotbalisty je asi v píli. Musí na sobě neustále pracovat, dělat všechno naplno a hlavně by měli dělat i něco navíc mimo trénink. Pak budou o krok dále než ostatní.

Vím, že jsi byl na testech také v zahraničí. Kde to bylo? A jaký tým na tebe po této zkušenosti zanechal největší dojem?

Byl jsem na Chelsea, na Ajaxu Amsterdam a teď naposledy v Hamburgu SV. Všude se mi moc líbilo, ale nejvíc v Amsterdamu.

Víš, jaký byl nejzářivější úspěch tvého otce a jmenovce Václava Černého v jeho hráčské kariéře?

Já už si tátu pamatuji jen když hrál v Rakousku za TSV Timelkam. Ale jeho největší úspěch je postup s Duklou Praha do 1. ligy.

Kdybys měl jednu otázku, na kteréhokoli fotbalistu. Koho a na co by ses zeptal?


Zeptal bych se Davida Beckhema, proč kope takhle dobře trestné kopy.