„Úhoři strávili na cestě 45 hodin. V automobilu jim nesměl chybět kyslík, přídavnými čerpadly se jim provzdušňovala voda, aby dalekou cestu přežili v dobré kondici. Živou zásilku hlídají holandští i čeští veterináři, aby ryby nebyly nemocné nebo poškozené. Červený Hrádek je překladištěm, odkud se začnou ihned rozvážet do jednotlivých regionů. Tyto hadovité ryby jsou určeny pro vodní revíry Českého rybářského svazu a zejména řeky Vltava, Sázava, Labe a do některých pražských rybníků s cílem udržet a obnovit populaci úhoře říčního, která u nás dramaticky klesá,“ vysvětluje František Budka.

„Je to aktivita posledních pěti let. Chceme, aby se do sportovních vod začal úhoř vracet,“ usmívá se. Příbramsko při rozdělování nepřijde zkrátka. „Počítáme s úhoři pro Zrůbek a Cholín,“ upřesňuje Budka. „Pro dovezené úhoře je při vysazování důležité, aby měli dostatek kyslíku, ale i vyrovnanou kyselost vody,“ upozorňuje.


„Úhoři celý život migrují. Jsou odchytáváni, když putují ze Sargasového moře, které leží v Atlantském oceánu u břehů Severní Ameriky. Sargasové moře je jediné na světě, kde se dospělí jedinci vytřou a hned po výtěru uhynou. Malým úhoříkům až tři roky trvá, než docestují k území Anglie a Francie,“ vysvětluje s tím, že po odchytu holandský partner českých rybářů Vlug vezme úhoře do umělé odchovny, kde je vykrmí na deset až patnáct centimetrů granulemi – odtud pochází název odkrmený úhoř. Tyto ryby mají pak největší šance na přežití.

„Další způsob zarybňování je nasazování úhořího monté – to jsou přímo odchytané pouze šesticentimetrové ryby bez dalšího přikrmování. Několikrát jsme takové zásilky přebírali na letišti. Když se tak malé rybičky dají do našich vod, je zjištěno, že jejich šance na přežití je přibližně kolem deseti procent a devadesát procent populace nepřežije. V případě úhoře odkrmeného na deset až patnáct centimetrů je naopak šance obrácená – osmdesátiprocentní,“ tvrdí. Zatímco úhoří monté stát dotuje, v případě odkrmených úhořů sáhli rybářské svazy výhradně do vlastní kasy. 


Budka, který má s chovem ryb dlouhodobé zkušenosti, nepopírá, že úhoři mají snahu dostat se zpět do moře. „Někteří takoví cestovatelé ale bohužel končí život pod vodními turbínami. Na několika místech jsou pro ně už ale vybudovány rybí přechody,“ dodává Budka a začne se věnovat tomu, aby podle váhy i dodáků dostali rybáři, co jim patří. V případě příznivců Petrova cechu z Týnce nad Sázavou jde o dvacet kilo úhořů, pro které si na Červený Hrádek přijeli. Marie Břeňová