Na tom že opustil post jednatele v Nemocnici Na Pleši a po 12 letech tamějšího působení by se rád zbavil i spoluvlastnického podílu, který tam drží jeho firma Asklepion, upozornil server Seznam Zprávy – s tím, že podle vlastních slov je s druhým spolumajitelem, akciovou společností SUDOP Invest, nyní jen v minimálním kontaktu.

Přijal prý názor většinového vlastníka, že jeho ochod bude lepší, když bez mediálně známého Šmuclera se nemocnice nebude stávat tak častým terčem pozornosti médií i politiků. Zařízení prožívá těžké období nejen kvůli koronavirové době, ale především kvůli šetření kriminálky, jež se svezlo po řadě tamějších pracovníků.

A jednatel Jan Hromádka zastupující skupinu SUDOP hovoří o četných rozvojových záměrech, jež nemocnice plánuje navzdory této kauze. Aktuálně především o nabídce plicního oddělení následné péče pro doléčování pacientů s těžším průběhem koronavirové nákazy.

Údajné fiktivní hospitalizace

Nemocnici Na Pleši v červnu nechvalně proslavila tisková zpráva policie informující o vyšetřování detektivů Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) zkoumajících podezření, že její tým fiktivně vykazoval pobyty pacientů, čímž zdravotním pojišťovnám měla být způsobena bezmála dvacetimilionová škoda.

Z podvodu bylo v té souvislosti postupně obviněno 59 lidí; převážně zdravotních sester a lékařů, ale i několik pacientů, kteří se údajně měli zapojit do krytí čachrů, když měli vědomě souhlasit se zneužitím svých osobních údajů – a obvinění čelí také samotná nemocnice jako právnická osoba.

Konkrétně Šmuclerovo jméno podle dostupných informací mezi obviněnými nefiguruje (stejně jako dalších zástupců vedení). On sám se v červenci ohradil na facebooku – a podivuje se dodnes – že proti nesrovnalostem ve výkazech po celé roky nic nenamítaly zdravotní pojišťovny.

Velmi obsáhlá kauza

K falšování údajů předkládaných k proplacení mělo docházet nejméně od února 2011 do konce roku 2015. Náznaky přicházející z nemocnice, že se nejednalo o úmysl, ale mohlo jít spíš o administrativní pochybení s nepodchycením dočasného propouštění pacientů k rodinám na víkendy či svátky, policie nekomentovala.

Mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej pouze uvedl, že kauza podvodného vykazování nemocniční péče, jež ve skutečnosti poskytnuta nebyla, je značně obsáhlá. „Jen usnesení o zahájení trestního stíhání obsahuje 1132 stran,“ poznamenal.

„Obviněným, jejichž podíl na trestné činnosti měl být nejzásadnější, hrozí trest odnětí svobody od pěti do deseti let,“ uvedl Ibehej. S odkazem na ustanovení trestního zákoníku, která hovoří o podvodu se škodou velkého rozsahu, spáchaném ve spolupachatelství.

Nemocnice Na Pleši

- Nemocnice s atraktivním umístěním v brdské krajině vznikla před více než sto lety jako léčebna tuberkulózy a plicních chorob, čemuž se také po desetiletí věnovala.

- V 80. letech minulého století se začala více zaměřovat také na péči o onkologické pacienty – a od devadesátých let rovněž na rehabilitační aktivity. I pneumologická specializace však zůstává dodnes.

- Poté, co zdravotnická zařízení převzal od státu Středočeský kraj, byl areál Na Pleši společně s desítkou dalších v roce 2007 privatizován, proti čemuž se hlasitě ohrazovali zejména tehdy opoziční sociální demokraté. Argumentovali především obavami z ohrožení kvality zdravotní péče a její dostupnosti či tím, že noví vlastníci by zisk mohli nadřazovat zájmům pacientů. Ohrazovali se také proti údajně nízkým cenám (v tomto případě 45 milionů korun, když nemocnice byla prodávána ještě jako ústav onkologie a pneumologie).

- Tehdejší hejtman Petr Bendl (ODS) v debatách kolem privatizace, jejichž dozvuky dodnes neutichly, argumentoval zejména tím, že soukromí vlastníci budou lepšími hospodáři než stát či kraj – a také připravují investice potřebné na modernizace, nákup přístrojů, zlepšování kvality péče i prostředí, na což kraj neměl prostředky. Ten si tehdy ponechal pouze pětici velkých nemocnic v Benešově, Kladně, Kolíně, Mladé Boleslavi a Příbrami. Z nich vytvořil páteřní síť takzvaných oblastních nemocnic.