Osmačtyřicet je pak počet manželství s nezletilými dětmi, která soud zrušil. Šestadvacet z nich bylo s jedním dítětem a 17 se dvěma; pět rozvedených manželství bylo požehnáno větším počtem potomků. Společný návrh na rozvod podalo 25 párů; o návrhy ženy se pak jednalo ve 20 případech.
V kraji přes dvě stovky měsíčně
Budou mít dny, kdy rodiny společně trávily více času v důsledku opatření proti šíření koronaviru (a lidé se tak lépe poznávali), dopad v podobě většího počtu rozvodů? To se teprve ukáže. Počátek roku nicméně naznačoval opačný trend: krachujících manželství meziročně ubylo. I tak však okresní soudy ve středních Čechách měsíc co měsíc rozloučily přes dvě stovky svazků.
Během prvního čtvrtletí, tedy od počátku ledna do konce března, bylo ve středních Čechách rozvedeno sedm stovek manželství; z toho 430 s nezletilými dětmi. Rovnou polovinu případů představují zhroucené svazky, kdy návrh na rozvod podali oba partneři společně. Liší se to ale v různých regionech; třeba na Praze-západ bylo z 50 podaných návrhů všech 50 společných. Dlouhodobě platí, že ze čtyř pětin se lidé rozvádějí poprvé. Tomu odpovídají i nejnověji zveřejněné hodnoty: při 698 rozvodech v kraji šlo o první zkušenost s rozlukou u 556 mužů a 563 žen.
Změna pro sedm stovek dětí
Z bezmála sedmi stovek středočeských rozvodů v prvním čtvrtletí se 430 týkalo párů s nezletilými dětmi. Téměř v polovině z těchto případů skončily rozchodem svazky se dvěma potomky (celkem 208). Skoro srovnatelný je počet rozvedených manželství s jedním dítětem (190). Naopak rodiny se třemi nebo více ratolestmi – jichž je ostatně i mnohem méně – se rozpadly pouze ve 32 případech. Po pěti z nich bylo na Nymbursku a již zmíněném Příbramsku, po čtyřech na Mělnicku a Mladoboleslavsku.
Srovnání se sňatky nemá smysl
Celokrajsky se počet rozvodů proti loňsku výrazně snížil: 698 letošních rozvodů proti loňsku představuje pokles o 15,5 procenta, připomněl Pavel Hájek z krajské správy Českého statistického úřadu. V přepočtu na tisíc obyvatel vykazuje největší rozvodovost Rakovnicko; naopak nejnižší Benešovsko.
Mimochodem – sňatků, již statistici za první kvartál napočítali v kraji 435, meziročně ve srovnání se stejným obdobím loni ubylo dokonce o 18,7 procenta. Tohle číslo však ještě nemusí znamenat nic, z čeho by bylo možno odvozovat obecnější závěry; tím méně pak klást do kontrastu poměr 435:698. Počátek roku totiž pořádání svateb příliš nepřeje. Třeba loni se za první tři měsíce neuskutečnila v kraji zhruba čtvrtina sňatků z celého roku, jak by leckdo očekával u jednoho ze čtyř čtvrtletí, ale nebyla to asi desetina: pouze 7,8 procenta.
Slova vtipu jsou vlastně pravdou
Již dlouhodoběji zaznamenávaný pokles rozvodovosti vnímají statistici zčásti jako společenský trend, částečně však také jako důsledek trvale klesajícího počtu sňatků v předchozích letech. Slova z kdysi poměrně rozšířeného vtipu hovořícího o tom, že hlavní příčinou rozvodů je manželství, je tak možno vnímat nejen jako fórek. A jestliže už se hovoří poněkud nevážně, dohledat by se dal i možný vliv „nešťastné třináctky“.
Teoretický průměr doby trvání rozvedených manželství totiž lze dopočítat na 13,1 roku. Stejná matematika také nabízí pravděpodobnost, že manželství skončí rozvodem: 45,2 procenta. Obecně rozšířená představa, že každé druhé manželství nevydrží, je tak blízko skutečnosti.
