O tom, že zahrada nemusí být jen plejádou květin a okrasných stromků, svědčí „zelené království“ Ireny Uhlířové v Pičíně. S humorem říká, že na kytičky je ještě moc mladá. Svou sílu vkládá hlavně do pěstování všech možných druhů zeleniny, od natě až po japonskou dýni Hókaidó, která svou oranžovou barvou v zimě člověku ve stravě dodává i tolik potřebnou pozitivní energii.

Každá návštěva si odtud odváží bedýnku toho, co se zrovna nabízí k utrhnutí. Od tradičních plodů, které snad všichni znají, je možné si utrhnout třeba plod muchovníku, který, jak říká majitelka zahrady, se v Česku jen těžko shání, lidé ho ještě příliš neznají. Modré kuličky podobné borůvkám obsahují velké množství vitaminů a jsou výborné na čištění krve. To je pro Irenu Uhlířovou hlavní důvod, proč muchovník sháněla. Před lety totiž onemocněla rakovinou. Když se ze zákeřné choroby zázrakem dostala, vrhla se na pěstování zeleniny a ovoce bez chemických hnojiv.

„Léčbu jsem podpořila zdravou stravou, zeleninu jsem si začala pěstovat sama a bio potraviny jsem sháněla, kde se dalo. Studovala jsem literaturu. Absolvovala jsem několik kurzů makrobiotického vaření a zdravého životního stylu, což se týká i přístupu k přírodě a k celé naší zeměkouli. Všechno spolu souvisí a musela jsem mít pořádek jak ve svém nitru, tak i ve vztahu k přírodě a ke zvířatům,“ řekla Irena Uhlířová s tím, že se začala díky stravování podle makrobiotických zásad cítit mnohem lépe.

„Makrobiotika není zobání semínek, ale dobře vařená obilná a zeleninová strava, která je ověřená tisíce let. Chtěla jsem se z toho dostat a byla jsem ochotná udělat pro to cokoliv,“ připomněla paní Irena.

Lékaři prý v té době o nějaké makrobiotice nechtěli ani slyšet. Ale u Ireny Uhlířové se přesto začaly štosovat knihy o zdravém jídle, studovala, jak se dalo.

Podle pěstitelky je pro duševní i fyzickou pohodu důležitá symbióza s přírodou. „Nevadí mi, jako ostatním lidem, krtci ani kočky, které mi valchují zeleninu. Jsem přesvědčená, že každý tvor má mít svůj prostor. Tenhle postoj mi zahrada pravidelně v dobrém vrací,“ dodává pěstitelka při loučení a my si s sebou odnášíme bedýnku plnou voňavé zeleniny do polévky.