Na otázky ohledně možnosti nákazy, příznaků choroby a důležité prevence odpovídá Petr Ježek, primář oddělení klinické mikrobiologie a parazitologie Oblastní nemocnice Příbram.

Řekněte nám, co je to onemocnění škrkavkou dětskou? Mikrobiolog příbramské nemocnice Petr Ježek.
Onemocnění askaridózou je parazitární onemocnění, které je známé od nepaměti. Existují historické záznamy již od starověkých řeckých, egyptských, perských, arabských, indických a čínských lékařů. Původcem je oblý červ, který se latinsky jmenuje Ascaris lumbricoides, jehož české jméno je jak správně uvádíte škrkavka dětská.

Co je zdrojem nákazy?
Zdrojem nákazy je vždy nemocný člověk, který vylučuje stolicí vajíčka parazitů a protože jde o tzv. geohelminta, potřebuje prodělat část svého vývojového cyklu ve vnějším prostředí. Délka této fáze je různě dlouhá v závislosti na klimatických podmínkách. Obecně příznivé podmínky jsou teplo a vlhko, v takovém období se vývoj poměrně značně zkracuje. Takto vyzrálými vajíčky se pak člověk nakazí pozřením např. nedostatečně omytou kořenovou či jinou zeleninou nebo nedostatečně umytýma rukama při práci se zeminou (třeba na zahrádce) hnojenou lidskými fekáliemi, což se dříve dělávalo. Vajíčka se mohou šířit i prachem kontaminované zeminy. V dnešní době, kdy i na venkově je vybudována kanalizační síť je vlastně přerušen cyklus přenosu a k nákaze již nemůže dojít. Pokud však dojde k pozření vajíček parazita a ty se dostanou do trávicího traktu, zde se z nich uvolní larvičky, které se přes stěnu střevní dostanou do krevního oběhu a postupně do jater a plic. Z plic jsou posléze vykašlávány a znovu polknuty do trávicího ústrojí, kde dospějí a začnou vylučovat nová vajíčka, která se stolicí dostávají do prostředí a cyklus je uzavřen. Larvy při své migraci mohou způsobit postižení jmenovaných orgánů, jednak zavlečením infekce střevními mikroorganismy a také jejich mechanické poškození, když jimi prostupují při své migraci.

Jak je to s výskytem této choroby ve světě?
V současnosti je to onemocnění zejména rozvojových zemí s nízkou hygienickou úrovní. V rozvinutých zemích s vysokým hygienickým standardem se stává stále vzácnější. V našich podmínkách bylo zaznamenáno v roce 2012 v celé ČR celkem 31 případů, nicméně ve Středočeském kraji nebyl zaznamenám případ žádný.V rozvojových zemích však výskyt kolísá podle jednotlivých oblastí od 10% až třeba do 95% (severní oblasti Vietnamu). V Evropě se prevalence uvádí od desetin do několika jednotek procent a i zde je to onemocnění osob s nízkým hygienickým standardem a v běžné populaci se téměř nevyskytuje s výjimkou importu z cest do exotických oblastí, když turisté podcení nebo nedodržují hlavní hygienické zásady. Vesměs jde o tzv. „baťůžkáře".

Postihuje tato nákaza více děti nebo dospělé?
Rizikovou skupinou jsou děti předškolního věku a ženy. Souvisí to především se skutečností, že právě tyto kategorie mají největší kontakt s půdou. Výskyt onemocnění je ovlivňován i dalšími faktory jako jsou socioekonomické, regionální geoklimatické podmínky, hustota obyvatelstva, zemědělské způsoby, hygienické zvyklosti a další faktory.

Které projevy by nás měly varovat?
Klinické projevy jsou v přímé souvislosti s migrací škrkavek a závisí také na počtu pozřených vajíček, potažmo z nich uvolněných migrujících larev. V první fázi, kdy se migrující larvy dostanou do plic, bývá to obvykle 5. až 6. den po pozření, může být prvním viditelným projevem přítomnost krve ve sputu a různě intenzívní dechové obtíže.

V další fázi, kdy se škrkavky dostanou zpět do střeva, nemusí být příznaky při malém množství přítomných parazitů příliš výrazné. Dospělí červi se drží převážně v tenkém střevě a střevní peristaltika je nevypudí. Jejich přítomnost zde nepříznivě ovlivňuje funkci střeva a vstřebávání živin. To může zejména u dětí ovlivnit negativně jejich prospívání. Na některé impulsy reagují škrkavky pohybem proti peristaltice a mohou se tak dostat třeba do žlučových cest nebo slinivky a způsobit až ucpání žlučovodu nebo zánět slinivky. Takovými impulsy mohou být např. horečka nebo konzumace kořeněného jídla a některé další.
Jinak asi nejběžnějšími příznaky, které mohou upozornit na tuto parazitózu, jsou tupé bolesti břicha, především v podbřišku, zmiňované poruchy trávení, zvýšená plynatost, nechutenství, zvracení a průjmy. Ve vzácných případech může dojít i k perforaci stěny střevní, což je velmi vážná a život ohrožující situace a může k ní dojít zejména při silné invazi parazitů ve střevě.

Co nás čeká u lékaře za vyšetření?
U lékaře se nemusíme obávat bolestivých a zdlouhavých procedur. Škrkavky se dají spolehlivě diagnostikovat parazitologickým vyšetřením stolice. Obvykle se vyšetřují 3 vzorky po sobě jdoucích stolic v parazitologické laboratoři. V příbramské nemocnici taková laboratoř existuje a běžně tato vyšetření provádí.

Pokud se askaridóza potvrdí, je komplikované ji vyléčit?
Léčba se provádí antiparazitiky, kterých je k dispozici několik a není nikterak náročná ani dlouhodobá. V závislosti na druhu podaného léčiva je buďto jedno až třídenní a ve většině případů velmi účinná. Pro pacienta není nijak zvlášť zatěžující.