Co musí člověk umět a splňovat, aby mohl hodnotit naložené zelí?
Musí mít hlavně rád jídlo, nebýt předpodjatý a taky musí být férový.
Předchází této nelehké úloze ochutnávání nějaký rituál?
Určitě. Podívám se, očichám a potom teprve vložím do úst. Potom hodnotím další věci.
Musíte mezi vzorky něco pojídat, aby se zneutralizovala chuť v ústech?
Můžeme a nemusíme. Záleží na podobnosti vzorků. Tentokrát jsme nemuseli.
Osmadvacet vzorků, to je docela záhul…
No, máme překyselené vnitřnosti (směje se). Nevím, jak ostatní porotci, ale já jsem si bral opravdu po troškách. Když to člověk léta dělá, vaří ze zelí a pracuje s ním, tak už i při malém soustu pozná.
Stane se vám někdy, že ochutnáváte zelí vyloženě nechutné?
I to se mi samozřejmě stalo, ale opravdu velmi málo. Už na první pohled se pozná, že to není ono, ale nebráním se, ochutnám též. Dnes bych si tři čtvrtiny vzorků dal k pečené huse. Snad jenom jeden, dva vzorky, bych vyloučil. Stalo se také, že jeden soutěžící chtěl zelí vylepšit, tak tam dal mrkev, ze soutěže jsme ho museli vyloučit. V kuchyni bych se tomu nebránil, ale v soutěži nemá mrkev co dělat.
