Měřit čas má za potřebu většina živočichů i člověk. Živočichové jej měří podvědomě, například pro včasnou výměnu srsti nebo potřebu zalézt do podzemí prospat zimu, či odletem za potravou, pářením při hojnosti potravy pro potomstvo.Znázornění dopadu slunečních paprsků na Zemi při zimním slunovratu. Sluneční světlo dopadá kolmo na obratník Kozoroha.

Lidé si pro sledování času již ve starověku vypracovali předpis – kalendář, který sladil dění v přírodě se zemědělskými pracemi. Kalendáře se lišily podle zeměpisných poloh oblastí. Kalendáře byly určeny pro rok, který rozdělily pozorováním Slunce na čtyři úseky: Od zimního slunovratu do jarní rovnodennosti, dále do letního slunovratu, k podzimní rovnodennosti a zpět k zimnímu slunovratu. Tyto mezníky jsou vždy jen jeden okamžik, ale na ploše zeměkoule je to jiný čas. 

Kalendář lidem určoval činnosti v roce: zahajování zemědělských prací, životní cykly hospodářských zvířat a stav zásob potravin s možností jejich uchování.

Pokud od pradávna, zvláště od států Sumerů a Egypťanů, korigovali trvání čtvrtletí pozorováním, tím se shodovalo podnebí s čtvrtletími, po tisíciletí. V průběhu věků se kalendáře sjednocovaly. Církvím, které kalendáře obhospodařovaly, preferovaly svátky bohů a svatých, se kalendáře s počasím rozcházely. V některých zemích se kalendář neshoduje s počasím dodnes.

Předchůdce – římský kalendář – byl upraven na Juliánský v roce 47 př.n. letopočtem Řekem Sosigenem. Přesunutím 1. března zpět na 1. ledna, vypuštěním dvou měsíců.

Kalendář byl znovu upraven na Řehořský rozhodnutím z 24. února v roce 1582 podle buly Inter gravissimas, přijala jej Itálie, Španělsko, Portugalsko a Polsko, a to se muselo z kalendáře ubrat 10 dní (přesný rozdíl 9,809 dne), po svátku sv. Františka po čtvrtku 4. října následoval pátek 15. října. Podle návrhu z roku 1575 lékaře a astronoma z kalabrijského Cirò Luigi Giglio (1510 až 1576).

Tehdy šlechta i astronomové v Rakouské říši úpravu kalendáře odmítli. V roce 1583 zemský sněm úpravu nepřijal. Země koruny české musely počkat na osvíceného císaře a krále Rudolfa II. který svým mandátem ze 3. prosince 1583 ji nařídil. Úprava byla uskutečněna z 6. ledna na 17. ledna roku 1584 , kdy se z kalendáře muselo ubrat též 10 dní. V současné době se kalendář upravuje přestupnými roky (ne úplně pravidelně).

Při oběhu Země kolem Slunce, ta se otočí 365 ¼ krát (rok má 365,2422 dne). Tento 5h, 48min., 45,7s zbytek dne je matematicky nekonečné číslo, za čtyři roky je to téměř celý den. Vteřinové rozdíly za staletí nasčítají dny. Ve vesmíru není žádný pohyb dělitelný beze zbytku a je nutná stálá korekce.

Okamžiky východu, průchodu (pravého poledne) a západu Slunce jsou počítány pro 50. rovnoběžku a 15. poledník (středoevropský). Časy jsou uvedeny ve středoevropském letním čase (SElČ). Azimut se vztahuje k okamžiku západu Slunce, jedná se o astronomický azimut (0° je na jihu). Západy a východy jsou vztaženy k hornímu okraji Slunce, refrakce při obzoru je uvážena hodnotou 34?.

Prosinec 2015

Slunce vstupuje do znamení Kozoroha dne 22. 12. v 5 h 47 min SEČ.

V noci 22. prosince v 0:38 hodin vstoupí Slunce do znamení – souhvězdí Kozoroha a tím nám začala skutečná astronomická zima.
Zimní slunovrat nastane 22. prosince 2015 – 04:48 UT (0. poledník) – 05:48 hod. SEČ (15. poledník). V Příbrami – 05:52 hod. „místního času" (14. poledník prochází ul. Hornických učňů).

Na obratníku Raka – rovnoběžky 23. stupně a 26. minuty (severní polokoule), Slunce vychází asi 26° napravo od východu. Ve dne přechází přes jižní oblohu, kde v poledne dosáhne výšky až 43°06'. Večer zapadá asi 26° nalevo od západu.

Slunovraty a rovnodennosti se posouvají každý rok cca o čtvrt dne – 6 hodin v kalendáři vpřed, aby se v roce dělitelném čtyřmi (přestupném 2016), datum přesunulo o den zpět. Nasčítané čtyři čtvrtky se přidají únoru, na 29. den. Na jižní polokouli je ve stejném čase letní slunovrat.

Na obratníku Kozoroha – rovnoběžky 23. stupně a 26. minuty jižní šířky Slunce vychází asi 26° napravo (k jihu) od východu. Během dne dosáhne zenitu (90° paprsky dopadají kolmo) – večer zapadá asi 26° nalevo (k jihu) od západu.

Na jižním pólu je Slunce po celý den ve výšce +23°27' (nad horizontem) – probíhá polární den.

Oslavy zimního slunovratu – konce a začátku čtvrtletí

Od pradávna se konce a začátky čtvrtletí oslavovaly, vlivem nedodržování pravidel zpracování kalendářů, máme dnes v našem kalendáři v prosinci tři data k oslavám 21. (nejčastějšího) dne slunovratu, 25. „vypočítaný" den narození Ježíška a 31. poslední den čtvrtletí a roku. V jiných kalendářích jsou data posunuta do ledna, nebo pohyblivé. V dnešní době je rozdíl mezi kalendářem juliánským a gregoriánským 13 dní.

Jak si vybrat? Na jednotném kalendáři se dohaduje OSN již víc než půl století.

Josef Podlaha, Příbram