Častý argument odpůrců je, že časový posun mnoha lidem působí zdravotní potíže. Tento názor se při průzkumu Příbramského deníku neprokázal.
„Já bych čas neměnila. Ani ne kvůli biorytmu, ale kvůli zvyku,“ uvedla respondentka Radka Balíková.

Z odpovědí v naší anketě vyplynulo, že s posunem lidé nemají problém, ale zároveň jim přijde zbytečný.

Zimní čas, tedy ten, který bude od zítřka platit na následujících pět měsíců, je tím původním správným.

O možnosti letního času se uvažovalo už na konci 19. století. Využití ale našel až během první světové války, kdy jej roku 1916 přijala řada evropských zemí z důvodu nutné úspory elektrické energie za večerní svícení. Na konci války byl zrušen a uplatnění poté našel znovu během další světové války.
Každoroční letní čas byl v Československu přijat v roce 1979.

Evropská unie provedla zatím poslední úpravu v roce 1996, od kdy je letní čas o jeden měsíc delší. Trvá až do posledního říjnového víkendu.
Posun času je výsadou zemí v mírném pásmu. V tropickém pásmu se totiž délka letního dne od zimního tolik neliší a neměl by smysl v polárních oblastech, kde polární noc a polární den trvají půl roku.

ANKETA: Vadí vám změny letního a zimního času?

David Boháč
Příbram

Je mi to úplně jedno. Jediné, co je špatné, je záruční doba potravin. Tím posunem o hodinu se mi dřív zkazí chleba.

Radka Balíková
Příbram

Já bych čas neměnila. Ani ne třeba kvůli biorytmu, ale kvůli zvyku. Přijde mi to zbytečné.

Věra Matovičová
Bratislava

Mně to nevadí, já s tím nemám žádný problém. Ale myslím, že by bylo lepší to neměnit.

Miloslav Macháček
Lipany

Mně osobně změna času nevadí. Já vstávám každý den ve čtyři ráno, takže vždycky do tmy.