Na starodávný hlinění hrníček plný mincí náhodou narazil 2. prosince 1955 František Novák z obce Drhovy při běžném orání pole. Poklad měl být nalezen na poli zvaném Husova, které se nachází v těsné blízkosti obytné části obce Drhovy.

„Nálezce pokladu tehdy poctivě soubor všech 21 mincí předal i se zbytky hliněného hrníčku vedoucímu tehdejšího Okresního vlastivědného muzea v Dobříši, panu Janu Veberovi. Ten mince z pokladu roztřídil a zařadil do dosavadní sbírky mincí muzea, čímž postupem času poklad upadl v zapomnění. Správci muzejní sbírky se totiž v průběhu let měnili. Sice věděli, že tam mají jakousi sbírku mincí, ale Drhovský poklad se mezi stovkami dalších mincí rozmělnil, takže se považoval za ztracený či rozkradený, jak dokládá článek pana Jiřího Maška v Příbramském deníku z 28. června 2003 s názvem: Co se stalo s Drhovským pokladem?" vypráví Jan Michl, ředitel muzea v Dobříši.

Ilustrační foto.
Navážení zeminy k Trnové předala inspekce životního prostředí kriminalistům

Soubor mincí byl tak dlouho považován za ztracený. Až do okamžiku, kdy jej současný ředitel muzea v Dobříši znovu objevil.
Na Drhovský poklad narazil Jan Michl při studiu ve Státním archivu v Příbrami. „Poklad jsem rozeznal z nákresu z nálezové situace depotu i podrobného seznamu nalezených mincí. Podle onoho seznamu se mi pak podařilo Drhovský poklad opětovně sestavit a rekonstruovat,“ upřesňuje Michl.

Nejvzácnější a nejstarší z Drhovského pokladu je zlatá mince osmanského sultána Muráda IV., který vládl v Egyptě v 11. století. V Čechách by se mělo jednat teprve o druhý nález této konkrétní ražby. Nejmladší mincí nálezu je saský tolar Jana Jiřího I. z roku 1644.

„Je poněkud záhadné, proč se v pokladu nenachází žádné české mince. Buď se tehdy ještě české měně nedůvěřovalo na základě nedávné zkušenosti s tzv. dlouhými mincemi, nebo si poklad do země z nějakého neznámého důvodu zakopal jeden z procházejících žoldáků císařské nebo švédské armády,“ dodává ředitel muzea.

Ilustrační foto.
Policisté na Příbramsku odhalili přes desítku nelegálně zaměstnaných cizinců

Podle Michla lze z nálezu a dostupných historických faktů usuzovat, že poklad byl do země zakopán v roce 1645, kdy krajem procházela především císařská vojska, která se posléze střetla se Švédy v bitvě u Jankova, tedy pouhých 40 km od obce Drhovy. „Jelikož poklad už zpětně nikdo nevykopal, jeho majitel pravděpodobně vojenské hemžení roku 1645 nepřežil,“ dodává ke znovunalezenému pokladu Michl.

Drhovský poklad je skutečnou historickou raritou. „Drhovský poklad je nesmírně důležitý objev, který nám umožňuje přiblížit naše kulturní dědictví širší veřejnosti," uvedl ředitel dobříšského muzea, který současně s touto novinkou v muzeu představí od 5. března veřejnosti také výstavu starých tisků, kde si bude možné prohlédnout vzácné knihy z konce 16. a především ze 17. století.

Mohlo by vás zajímat: Jan Žižka z Trocnova zavítal do Milína. Při masopustu

Zdroj: Hájíčková Jana