Ekochovy se bojí krachu. Kvůli nařízení proti moru

Dvojité souvislé a především trvalé oplocení po celém pozemku, kam mají prasata přístup. A je jedno, jestli měří pár metrů čtverečních nebo hektar. Tak by měly vypadat od nového roku chovy prasat v celé České republice. Pro konvenční chovy, kde prasata žijí v uzavřených prostorách bez přístupu ven, jednoduché nařízení, které, ač je nákladné, se dá jednoduše splnit.

Otravy karbofuranem: Káně přežilo jen zázrakem, na Vysočině je situace nejhorší

V jiné situaci jsou ale ekologické chovy, kde se prasata pohybují volně i na pastvinách a dalších pozemcích. Tam, kde dosud k jejich ochraně stačil třeba jen elektrický ohradník, se má stavět. Podle PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců může být toto nařízení pro řadu chovů likvidační.

Chovy jsou různé, nařízení ale jen jedno

Novela vyhlášky reaguje na aktuální problém šíření afrického moru prasat v Evropě. S jeho šířením bojují sousední Polsko i Německo, ale také další evropské země. Potřebu obrany proti šíření afrického moru prasat svaz nijak nerozporuje a považuje ji za nevyhnutelnou.

Nelíbí se mu však nároky, které ministerský předpis na alternativní chovy má. „Novela evidentně vůbec s ekologickými způsoby chovu prasat nepočítá. Nebere v potaz jejich realitu. Každá farma je úplně jiná,“ říká manažerka svazu Kateřina Urbánková.

Mimo extrémní finanční zátěž se ekologickým chovům nelíbí ani šibeniční termín. O tom, že se nějaká novela připravuje, se dozvěděli v listopadu. Nikdo z ministerstva zemědělství ale s nimi nejednal. Nařízení přitom vstoupilo v platnost už 1. ledna. Podle Tomáše Klejzara se náklady pro malé alternativní farmy pohybují v řádech milionů korun. „Chápeme, že toto ustanovení je na místě u pastevního chovu prasat na zemědělské půdě, kdy může dojít k bezprostřednímu kontaktu domácích a divokých prasat,“ říká.

Muflona srazilo auto. Díky zvířecím záchranářům už je zpět v nemocničním areálu

Už ale nesouhlasí s tím, že by se další oplacení mělo stavět i v uzavřených areálech, které už jedno souvislé oplocení mají. „Stavět nově uvnitř areálů druhé oplocení, to často není prostorově ani ekonomicky možné,“ doplňuje.

Svaz ekologických zemědělců také rozporuje to, že nařízení je plošné. Bez ohledu na to, zda se chovy nachází uprostřed měst ve středu republiky nebo v pohraničí, kde aktuálně přenos afrického moru prasat hrozí. „Je přeci jasné, že když mám farmu uprostřed lesa na Šumavě, požadavky na zabezpečení před kontaktem s divočáky asi budou jiné, než když mám farmu někde uprostřed republiky v blízkosti města,“ podivuje se Klejzar.

Svaz vidí řešení v přístupu Státní veterinární správy. „Jednali jsme spolu ve čtvrtek. Krajská veterinární správa by měla být schopná posuzovat kvalitu bariér a vyhodnotit míru rizika. Farmáři by si měli vytvořit harmonogram a získat čas, aby mohli opatření splnit,“ myslí si Kateřina Urbánková. Ve změnu více „shora“ ekologičtí zemědělci nedoufají.

Čas byl, říká ministerstvo

Ministerstvo zemědělství žádný pozměňovací návrh k novele zatím nepřipravuje a myslí si, že času na přípravu bylo dost. Podle mluvčího ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého byla novela vyhlášky v připomínkovém řízení už na podzim 2019 a zástupci všech organizací se k ní mohli vyjádřit.

Zábavní pyrotechnika není jen povyražení: Když se lidé baví, zvířata trpí

„Novela vyhlášky vstoupila v platnost 15. března 2020, přičemž účinnost částí týkajících se zabezpečení chovů prasat byla stanovena až na 1. ledna 2021. Chovatelé tak měli dostatek času se přizpůsobit upraveným podmínkám,“ uvedl mluvčí resortu.

Vynikají plemeny i přístupem

V prosinci 2020 fungovalo v režimu ekologického zemědělství 53 chovů prasat. Výrazná část z nich chová přeštické černostrakaté prase, jediné původní české plemeno. Nejznámější z nich je Biofarma Sasov, která leží v těsné blízkosti Jihlavy. Prasata chová venkovním způsobem už od roku 1999.

„Právě venkovní způsob chovu minimálně ve výbězích u stájí je pro přeštické prase dle mého názoru z hlediska animal welfare to nejlepší,“ myslí si majitel farmy Josef Sklenář. „Prasata žijí v téměř přirozených podmínkách a to se samozřejmě odráží na kvalitě naší produkce,“ poznamenává.

Přeštíky v Sasově chovají i v jablečném sadu, pohybují se na loukách či osetých polích. „Podle stávájícího výkladu bychom museli buďto zavřít prasata do stáje a dívat se jak trpí, protože biostáje nejsou technologicky vybavené, a nebo je odvést na porážku,“ přibližuje možný osud sasovských přeštíků.

Přeštík strakatý národní poklad

Přeštické černostrakaté prase je původním českým plemenem. V začátcích vzniklo pravděpodobně křížením českého prasete a švábsko-hallského barevného prasete, která se kolem roku 1850 na Přešticku, Klatovsku a Domažlicku chovala.

Nepostradatelní pomocníci. Psí čich nemohou stroje nahradit, ví záchranář

Stavy přeštíků se začaly snižovat už ve 30. letech, kdy je v chovech začala nahrazovat bílá ušlechtilá prasata. Rozhodl podíl masa, kterého má bílé prase více. Přeštické je více tučné. Nacisté chov přeštíka dokonce zakázali. Předválečných počtů už plemeno do moderní doby nedosáhlo.

V roce 1992 bylo přeštické černostrakaté plemeno uznáno jako genetický zdroj České republiky. Plemeno popularizují dnes především špičkoví kuchaři. Vyzdvihují především tukové mramorování. Největší chov udržuje Zemědělské družstvo Mladotice na Plzeňsku.