"My máme ze zákona povolenou výjimku, takže můžeme lovit. Mohou probíhat i společné lovy, ale s tím, že nesmí následovat závěrečné posezení. Po myslivecku poslední leč. Musíme se sejít venku, mít roušky, dodržovat rozestupy. Provedeme lov, sejdeme se na konci a jdeme domů," popisuje Jiří Procházka, jednatel Okresního mysliveckého svazu Prostějov (OMSP), jenž dodává: "Tím pádem přicházíme o tu společenskou stránku, která je při dnešních stavech zvěře hodně důležitá, protože odlov drobné zvěře je prakticky zanedbatelný."

Zvěř není a nebude

"Doba, kdy se lovily stovky zajíců a bažantů je dávno pryč. Že by se situace zlepšila, je v podstatě nereálné. Těch faktorů je tolik, že drobná zvěř nemá šanci. Jako před časem vymizela koroptev, tak stejně dopadne bažant. Nějaký zajíc bude sem tam poskakovat, ale to je všechno," popisuje smutnou realitu Procházka a dodává: "Jsou výjimky na okrese, kde se ještě dobře loví zajíc. Někde i bažant, tam se snažíme pomoci tím, že je chováme ve voliérách a před lovy je vypustíme."

Mládě nového, nedospělého páru orlů královských, který letos prvním rokem zahnízdil na Břeclavsku.
Orlí letka na jihu Moravy sílí. Vzácní dravci vyvedli sedm mláďat, podívejte se

"Já když slyším termín přemnožená zvěř, tak se mi může rozskočit hlava. Přemnožená může být myš, ale jelen nebo srnčí zvěř rozhodně přemnožená není. Srnčí je prakticky na hraně," komentuje aktuální problém jednatel a zdůvodňuje: "Neštěstím spárkaté zvěře je kůrovec. Najednou se všechno podřídilo boji s kůrovcem. Byl povolen celoroční odlov spárkaté zvěře, včetně kusů do dvou let, mláďat a samic. To je něco neskutečného!"

"Všechny historické etapy vývoje myslivosti vždycky chránily zvěř. Každá zvěř má svoji dobu lovu. Bohužel teď jsme v situaci, že se může lovit celoročně," krčí bezmocně rameny Procházka a říká: "Ano, je to na nás, kdy budeme lovit. My už ale nejsme ze sedmdesáti procent pouze myslivci. Ten zbytek už jsou pouze lovci… Zajímají je pouze trofeje. Oni chtějí pouze lovit, chov je nezajímá. Dříve se chovalo, dnes se loví."

Myslivce trápí finance

"Ekonomicky jsme na tom dost špatně. Jsme organizace, která si na svou činnost musí vydělat. Jsou dva způsoby - členské příspěvky, z každého člena zůstává pro okresy čtyři sta korun. Další jsou zisky z plesů. Tady je ovšem problém, že žádný ples nebude a tím pádem budou v rozpočtu chybět peníze. Ještě něco málo vyděláme na zkouškách psů nebo na střelnici," vypočítává jednatel OMSP s tím, že se na okrese věnuje myslivosti přes tisíc lidí.

Záchranná stanice Pavlov na Vysočině přichází s novým konceptem pomoci
Adoptujte srnče nebo sovu. V Pavlově se můžete stát kmotry zachráněných zvířat

"Máme devět set členů Českomoravské myslivecké jednoty a k tomu přibližně další dvě stovky nečlenů, kteří si platí ze zákona povinné pojištění. Tím pádem jsou také myslivci. My jsme takovou servisní organizací pro místní spolky."