Národní síť záchranných stanic letos přijala neobvykle velké počty rorýsů či netopýrů. Těch bylo o stovky více než kdykoliv v minulosti. Zvýšil se i celkový počet přijatých zvířat – dosáhl čísla 32 tisíc.Zajímavostí ale je, že významně vzrostl i počet vzácnějších druhů a vrcholových predátorů, jakými jsou například orli mořští. Těch letos záchranné stanice přijaly třicet.

„Loni to například bylo jen 12 jedinců. Za posledních 10 let přijaly stanice Národní sítě záchranných stanic celkem 130 orlů mořských. Z toho celých 23 procent připadá jen na letošní rok,“ uvedl koordinátor Národní sítě záchranných stanic Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody.

Orel mořský je největším druhem orla v Evropě a v Česku figuruje na seznamu zvláště chráněných druhů živočichů v kategorii kriticky ohrožený druh. „I přes veškeré překážky, které jim lidé úmyslně či neúmyslně staví do cesty, se počet v Česku hnízdících párů orlů mořských zvyšuje,“ doplnil Stýblo.

Orli se do stanic dostávají nejčastěji kvůli zraněním, například frakturám končetin nebo křídel, u kterých není vždy známá příčina. Velkou roli však při nich podle ochránců hraje doprava – srážky s automobily nebo vlaky, nárazy do elektrického vedení či popálení proudem na sloupech vysokého napětí. „Specifikou jsou u orlů otravy karbofuranem, které postupem let zapříčinily úmrtí stovek těchto dravců a jiných predátorů. Šance na přežití je u takových otrav minimální. Proto se ani většina otrávených orlů do stanic nedostane – uhynou na místě,“ sdělil Stýblo.

| Video: Youtube

Podobný případ se nedávno odehrál na Břeclavsku, dva vzácné orly královské a dva luňáky červené zabil neznámý travič. Všichni čtyři nalezení dravci byli v poloze typické pro otravu, měli široce roztažená křídla a zaťaté pařáty.

Případ vyšetřují policisté. „Na vině je zřejmě prudký jed karbofuran, který traviči používají nejčastěji. A to i přesto, že od roku 2008 je v Evropské unii zakázaný pro přílišnou jedovatost. Hned po požití ochromí nervovou soustavu a zvíře umírá za plného vědomí v bolestech a křečích. Při tom nemůže dýchat, roztahuje křídla a zatíná pařáty. Jedná se o mimořádně krutý způsob usmrcení,“ popsala případ psovodka České společnosti ornitologické (ČSO) Klára Hlubocká.

Celková úspěšnost záchranných stanic v léčení a vypouštění zvířat zpět do volné přírody se pohybuje okolo 60 procent. U orlů mořských je to však pouhých 30 procent. „Zranění těchto mohutných ptáků jsou většinou neléčitelná,“ vysvětlil Petr Stýblo.

Potřebují rozletové voliéry

K úspěšné rehabilitaci vyléčených orlů je podle ochránců přírody zapotřebí prostorných rozletových voliér. Těch je ale v Národní síti nedostatek. Proto čas od času musí některého z orlů stěhovat do stanice, která takovou voliérou disponuje. Ale ani to při tak velkém množství orlů nestačí. Proto je nutné vybudovat další minimálně dvě rozletové voliéry. Na výstavbu je možné přispět ve sbírce Zvíře v nouzi v aktuální kampani Ježíšek pro zvířata na www.jezisekprozvirata.cz nebo prostřednictvím webu www.zvirevnouzi.cz.